Letos získalo Cenu děkana v českých a Excellence Award v anglických studijních programech celkem 55 studentům v několika kategoriích. Ocenění studujícím předal děkan LF MU Martin Repko, proděkanka Eva Brichtová a proděkan Lubomír Křivan.
Na slavnostním předávání Cen děkana LF MU za akademický rok 2024/2025, které se konalo na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity děkan fakulty Martin Repko popřál všem přítomným krásný den a celý začátek jara. Při svém proslovu vyzdvihl význam studentů, kteří se nacházejí ve „životním rozpuku“ a kteří nejen excelují v akademických výsledcích, ale také aktivně přispívají k rozvoji fakulty a společnosti.„My jsme na vás hrdí, všichni pedagogové a všichni, kteří se starají o vaše vzdělání,“ uvedl děkan a dodal: „Přeji vám, abyste procházeli nejen profesním životem úspěšně. Toto ocenění je výrazem toho, jak si vás vážíme.“ Proděkanka Eva Brichtová zdůraznila, že vybrat ty nejlepší nebylo jednoduché i vzhledem k obrovskému množství studentů a těch, kteří by si ocenění zasloužili, je také velmi mnoho. „Když to převedu na Jižní Moravu, jde vlastně o výběr z hroznů,“ ještě zaglosoval děkan.
Ocenění studenti se stávají zdroji inspirace nejen pro své spolužáky, ale také pro celou akademickou obec a ukazují, jak důležitý je aktivní přístup k budování zdravé a podporující komunity. Připomínají nám, že naše univerzita může být nejen ohniskem vzdělání, ale také platformou pro pozitivní změnu a zapojení do důležitých společenských témat. Tento slavnostní okamžik byl významným krokem k ocenění nejen akademických, ale také lidských hodnot, které v naší fakultě podporujeme.
Níže v medailoncích vám představujeme studenty, kteří byli oceněni ve všech kategoriích Cen děkana a kteří nám dodali odpovědi na otázky. Někteří studenti se ceremonie nemohli zúčastnit, ať už kvůli státním závěrečným zkouškám či zahraničním pobytům. Zajímají-li vás také medailonky oceněných zahraničních studentů, přečtěte si jejich sdělení v angličtině zde. Všem studentkám a studentům gratulujeme!
V medailoncích našich studentů oceněných za vynikající studijní výsledky se odráží nejen jejich akademické úspěchy, ale i osobní motivace a přístup ke studiu, které je formují. Zeptali jsem se na to, co je jejich hnacím motorem při dosahování skvělých výsledků? Jaké osvědčené metody jim pomáhají při učení? Jakým způsobem jim v jejich cestě případně pomáhá fakulta? Studenti se také dělí o své plány do budoucna, včetně směřování jejich kariéry a toho, co je čeká po ukončení studia na Lékařské fakultě MU.
„Celý svůj život se snažím přistupovat ke všemu, co dělám, s maximální pečlivostí a respektem. Nejinak tomu bylo i během studia všeobecného lékařství. Dokončit tuto cestu a stát se lékařem pro mě bylo cílem, který jsem si stanovil již na základní škole. Moje osvědčená rada k učení zní: dostatek spánku a nikdy se nevzdávat. Vzdělávací proces budoucích lékařů nemůže optimálně probíhat bez dobře fungující lékařské fakulty, která spolu s erudovanými vyučujícími vytváří kvalitní studijní prostředí. Právě oni se snaží srozumitelnou formou předat maximum znalostí a dovedností, které medik během studia tak moc potřebuje. Mně, stejně jako ostatním studentům, se lékařská fakulta snaží zajistit klidné studijní zázemí, přístup k rozsáhlým informačním zdrojům i moderní softwarové nástroje, ale především oceňuji její snahu o osobní a individuální přístup.“
„Mít možnost studovat vnímám jako neobyčejnou příležitost. Studium vnímám jako investici do budoucnosti, která mě může otevřít dveře k zajímavým lidem a možnostem. V oboru máme mnoho externích přednášek, které mi více otevírají vhled do této profese. Pro budoucí studenty Dentální hygieny bych byla ráda za možnost Erasmus+ v našem oboru. Mé kroky po ukončení studia povedou dále v oboru.“
„Má hlavní motivace je vlastně jen fakt, že mě to prostě baví. Myslím si, že je nejdůležitější udržovat kvalitu učení pravidelným spánkem a pohybovou aktivitou. Mé kroky v kariéře povedou ke specializaci Ortopedie a traumatologie pohybového aparátu.“
„Jsem celoživotní sportovec (baseballista), takže jsem zvyklý na každodenní a systematickou práci, přípravu a občas i něco navíc. Spíše než být nejlepší jsem ale vždy chtěl být platnou součástí týmu. Proto by moje rada zněla: nesrovnávat se s ostatními a být spokojený se svým tempem. Fakulta mi pomáhá prostředím, které vytváří. Učíme se od odborníků ve svých oborech a máme možnost studovat na moderních pracovištích. Po dokončení studia bych se rád věnoval oboru ortopedie, který mě nejvíce zaujal, a rád bych se do budoucna zaměřil na artroskopické výkony a propojení tohoto oboru se sportem.“
„Miluji komplexní systémy, zjišťování souvislostí a nových informací vysvětlujících pozadí jednotlivých jevů. Zbožnuji ten pocit, když vám před zkouškou všechna témata zapadnou do sebe, a jsem rád, že se zkoušejícími mohu vést rozumný dialog na úrovni. Při učení mi pomáhá mít pravidelnou fyzickou aktivitu (běh, workout, boulder...), je to pro mě takový reset unávy a mohu fungovat dále. Velkou pomocí je však moje podporující a chápající okolí (rodina a přátelé) a mohu tudíž věnovat učení většinu svého času. Fakulta mi nabízí motivaci ve formě lékařů se zápalem, kteří milují svou práci a dále se vzdělávají. Pokud se takový nějaký najde, tak se vše učí s větším elánem a nadšením. Bohužel jsou také vzácní, ale o to více jsou ty momenty přínosné. Později se mi stalo motivací i prospěchové stipendium, malý bonus, který mohu po zkouškách využít na odreagování. Mám v plánu nastoupit do opavské ambulance praktického lékaře pro dospělé. Přijde mi, že v primární péči člověk může nejvíce odlehčit i všem ostatním kolegům, pomoct pacientovi zorientovat se v tom kvantu informací a navést ho na cestu za zdravím. Být poradcem, někým, kdo ho vyslechne a v době nejistot podpoří a pomůže. Prevence je za mě stále velice opomíjená kapitola a chci povědomí o zdravém životním stylu, navicích a screeningu dále rozšiřovat.“
„Dosahovať skvelé výsledky nikdy nebolo mojou hlavnou motiváciou. Vždy som sa snažil pripraviť čo najlepšie, ako som v danej chvíli vedel. Nemám jednu univerzálnu metódu učenia, pretože každá skúška je iná. Vo všeobecnosti sa mi však osvedčilo učiť sa v dvoch krokoch – najskôr látku pochopiť a pri opakovaní sa snažiť si čo najviac zapamätať. Veľmi mi pomáha aj učenie s niekým ďalším, najmä pri zložitejších témach, keď si ich môžeme navzájom vysvetľovať a prepájať do širších súvislostí. Počas štúdia som zažil aj momenty sklamania či frustrácie, ktoré sú prirodzenou súčasťou náročného štúdia. Zároveň som však stretol mnoho výnimočných vyučujúcich, ktorí pre nás študentov urobili viac, než museli, a ktorých si dodnes úprimne vážim. Verím, že práve pozitívne skúsenosti napokon prevážili a prispeli k môjmu rastu; o to viac si vážim, že môžem byť súčasťou našej fakulty aj univerzity ako takej, ktoré považujem za kvalitné a rešpektované akademické inštitúcie. V otázke budúceho smerovania som dlho nemal úplne jasno. Zvažoval som najmä psychiatriu, infekčné lekárstvo a všeobecné praktické lekárstvo, pretože každé z nich ma oslovilo iným spôsobom. Napokon som sa rozhodol pre všeobecné praktické lekárstvo, ktoré mi dáva zmysel svojím komplexným pohľadom na pacienta a možnosťou dlhodobej starostlivosti.“
„Na začiatku štúdia ma najviac motivovali strach z neúspechu a obava, že niektorú skúšku nezvládnem, ma viedli k intenzívnejšej a systematickejšej príprave. Postupom času sa však moja motivácia prirodzene zmenila. Dnes je pre mňa podstatné najmä komplexne porozumieť preberanej problematike a vybudovať si pevné odborné základy, o ktoré sa budem môcť v klinickej praxi spoľahlivo oprieť. Zodpovednosť považujem v medicíne za kľúčovú hodnotu, či už ide o zodpovedný prístup k štúdiu a plneniu povinností alebo o zodpovednosť voči ľuďom, ktorí ma počas celého štúdia podporovali a ktorých nechcem sklamať. Ak by som mal poradiť mladším študentom, odporučil by som im pristupovať k štúdiu s nadhľadom a zároveň disciplínou, udržiavať zdravú rovnováhu medzi školou a osobným životom a obklopiť sa ľuďmi, ktorí ich budú motivovať, podporovať a s ktorými bude aj náročné štúdium zvládnuteľnejšie a zmysluplnejšie. LF MU som veľmi vďačný za možnosť učiť sa od vynikajúcich pedagógov, ktorí sa nám vždy snažili odovzdať maximum. Oceňujem ich férový a ústretový prístup, ochotu venovať nám čas a trpezlivo odpovedať na otázky aj nad rámec výučby. Vďaka štúdiu som mohol spoznať skvelých ľudí, s ktorými bolo aj náročné obdobie výrazne krajšie a budem vždy naň spomínať s úsmevom. Som tiež vďačný za množstvo príležitostí na osobný a odborný rozvoj, ktoré fakulta ponúka. Osobitne by som chcel vyzdvihnúť simulačné centrum, vďaka ktorému som si mohol prakticky vyskúšať postupy a situácie, ku ktorým by som sa inak počas štúdia len ťažko dostal. Po skončení štúdia by som chcel nastúpiť do menšej okresnej nemocnice na interné oddelenie, kde verím, že si nájdem smer, ktorým sa bude moja kariéra ďalej uberať.“
„Moje motivace k dosahování dobrých výsledků vychází především z touhy se každý den zlepšovat a překonávat sama sebe. Cílem je být schopná pomoci pacientům co nejlépe. Výborné výsledky nikdy nebyly mým hlavním cílem, spíše jsem se vždy snažila poctivě připravit na každou zkoušku, protože nikdy nevím, kdy se mi to bude hodit. K tomu mi pomáhá i moje schopnost snadno si zapamatovat věci, což je pro studium medicíny velkou výhodou. Medicína mě fascinovala už od dětství – fascinace tím, jak dokonale lidské tělo funguje a jaké možnosti máme dnes k tomu, abychom ho dokázali léčit. Velmi si vážím toho, že žiji v zemi, kde jako žena mohu studovat, protože to není samozřejmostí. Co se týče učení, myslím, že každý musí najít vlastní systém, který mu vyhovuje. Mně osobně pomáhá konzultace učiva s kolegy, kdy každý nabídne jiný pohled na problematiku, což mi pomáhá lépe pochopit látku. Na studiu se také snažím najít vyváženost mezi učením a volným časem, protože je důležité mít rovnováhu mezi oběma. Po škole bych chtěla nastoupit na interní oddělení okresní nemocnice, ale mým dlouhodobým snem je paliativní medicína, kde je kladen důraz na komplexní péči o nemocného až do posledního okamžiku jeho života.“
„Počas celého štúdia som sa snažila poctivo učiť, pretože keď sa do niečoho pustím, automaticky do toho dám všetko. Moje zdravie by asi nesúhlasilo, pretože som do učenia vložila niekedy možno až príliš. Na lekárskej fakulte však človek často zájde až na hranicu svojich vlastných síl, aby raz mohol liečiť iných. Pri učení je podľa mňa najdôležitejšie mať svoj vlastný systém a hlavne vydržať. Práve na našej fakulte je výdrž často najkľúčovejšia. Moja rada je preto hlavne nevzdať sa, aj keď už hlava kričí: ‚Dosť!'"
„Medicína ma vždy napĺňala a štúdium som vnímala ako prirodzenú súčasť cesty k povolaniu, ktoré ma baví. Veľkou inšpiráciou boli vynikajúci pedagógovia, ktorí mi odovzdali cenné vedomosti a boli mi vzorom v profesionálnom prístupe. Pri učení som sa snažila pracovať systematicky – začínať s dostatočným predstihom a venovať sa náročnejším témam v úvode. Najviac času som venovala snahe o prepojenie informácií. Po ukončení štúdia by som chcela pokračovať v internom lekárstve, ktoré ma oslovilo širokým klinickým záberom a diagnostickými postupmi.“
„Ze začátku mě nejvíc motivovala vlastní ohromná nejistota, byla jsem přesvědčená, že mě ze zkoušky vyhodí, tak jsem se prostě snažila se naučit, co nejlíp. Rozhodně jsem v prváku nečekala, že jednou dostanu Cenu děkana, kdyby mě před zkouškou z biofyziky velmi intenzivně a soustavně nepodporoval můj dědeček Karol, nebyla bych dneska už ani na medicíně, protože jsem byla tak zoufalá, že jsem chtěla skončit. Ani po pozdějším mírném překonání nejistoty mě ale nemotivovaly známky, ale hlavně to, že jsem chtěla na škole zůstat, zůstat se svým kruhem. Měla jsem ohromné štěstí na studijní skupinu, vzájemně jsme si oporou a posunuli mě nejen ve studiu, ale i v životě. Taky bych tu nebyla bez nekonečné podpory a péče mé rodiny, hlavně maminky a babičky, kterým za to všechno nějaký ten úspěch dlužím a chci je potěšit. Fakulta mi pomáhá v tom, že jsem v průběhu studia v našich učitelích našla své vzory, kterým bych se chtěla podobat nejen jako lékař, ale i jako člověk. Ať už se jedná o preklinické vyučující, nebo o spoustu lékařů, které jsme za ty roky poznali. Některé jsme potkávali opakovaně, někteří nás zdraví na ulici, když se někde potkáme, jiné jsme viděli jen jednou, ale na dojmu to neubralo. Ráda bych uvedla konkrétní jména, ale můj pomyslný seznam je tak dlouhý, že čítá desítky jmen a nerada bych někoho vynechala. Postupně se mými vzory stávají i mí spolužáci a moc se těším, až je budu sledovat na jejich kariérní cestě. Opět musím zmínit kamarády z kruhu, kterým, kromě mnoha jiného, vděčím za jedny z nejkrásnějších a nejdražších vzpomínek. Celkově LF MU považuji za přátelskou a lidskou instituci a za její nejcennější devízu pokládám to, že i když v Česku i jinde ve vyspělém světě převládají instituce zkostnatělé, LF MU je velmi progresivní a nikdy nezůstane na místě, čímž se dle mého názoru liší od ostatních českých LF.“
„Moji motivací k dosažení vynikajících výsledků během studia je především vlastní zvídavost a touha co nejlépe porozumět studované látce. Snažím se ji vždy pochopit do hloubky, což mi umožňuje lépe si ji zapamatovat. Později se k této motivaci přidala i osobní výzva – udržet si dobré výsledky. Při učení mi pomáhá logické rozdělení problematiky a opakování látky vlastními slovy, což považuji za účinnější než jen mechanické čtení učebnic. Nejvíce se totiž naučím, když látku vysvětluji někomu jinému, protože tím ji ještě lépe vstřebám. Fakulta mi v tomto procesu poskytuje podporu, zejména díky elektronickým materiálům, které jsou často dostatečné pro důkladné studium. K tomu přispívá také kvalitní studijní zázemí. Mně osobně pomohl i vstřícný přístup fakulty, zejména studijního oddělení, které mi vyšlo vstříc při studiu na dvou fakultách, což mi umožnilo lépe zvládat náročný rozvrh. Po ukončení studia na LF MU mám v plánu pokračovat v doktorandském studiu v oboru organické chemie, kde momentálně pracuji na projektu ve spolupráci s Goetheho univerzitou ve Frankfurtu nad Mohanem. Po jeho dokončení bych se však rád vrátil k medicíně a pokračoval v kariéře, kterou jsem započal na LF MU.“
„Mojí největší motivací byla snaha co nejlépe porozumět každému tématu a následně uplatnit získané znalosti v praxi. Zároveň mě pohání osobní výzva dělat vše naplno a neustále se zlepšovat, abych viděla pokrok, kterého tím dosahuji. Nejvíce mi pomáhá rozdělit si učivo na menší části a pravidelně je opakovat. Osvědčilo se mi jednoduše si na to vyhradit čas a věnovat se tomu, i když to někdy zabere více času, než bych původně chtěla. Důležité je také střídat učení s odpočinkem, aby měl mozek čas informace zpracovat. Fakulta mi pomáhá hlavně tím, že poskytuje přístup k široké škále studijních materiálů. Stejně tak velmi oceňuji možnost konzultací s vyučujícími pro pochopení složitějších témat, nebo domluvení individuálních praxí a zapojení do různých projektů pro rozšíření obzorů nad rámec běžné výuky. Po dokončení studia na LF MU bych chtěla nastoupit do nemocnice na neurologické oddělení, kde bych se ráda zapojila do výzkumu a pokračovala v doktorském studiu.“
„Ráda dělám věci naplno, i když to, co znamená dát ze sebe maximum, může v různých situacích vypadat odlišně. Věřím, že nejdůležitější je respektovat své limity, nevyčítat si, když něco nevyjde přesně podle představ, a ocenit se za snahu. Jít si dál za svými sny. Mým cílem bylo nahlédnout do zdravotnictví v různých koutech světa, a právě studijní výsledky mi dopomohly k realizaci stáží na prestižních pracovištích v Belgii a Finsku. Plánuji se vydat směrem interní medicíny a i nadále bych se ráda podílela na inovaci vzdělávání pregraduálních studentů a tvorbě praktických výukových celků.“
„Už od malička som bola veľmi poctivá a cieľavedomá. Bavilo ma učiť sa nové veci a odkrývať tajomstvá ľudského tela. Rodičia ma do skvelých výsledkov nikdy netlačili, ale mne sa veľmi páčila ich hrdosť na mňa a sama som bola rada za každé pekné ocenenie môjho vynaloženého úsilia, energie a času. Čo sa týka rád, tých veľa nemám, pretože sama aj po 6 rokoch hľadám balans medzi školou a súkromným životom, ale nenahraditeľná je pre mňa podpora rodiny, priateľa a kamarátov a tiež pohyb vonku v prírode, joga, plávanie a aspoň krátke výlety na zmenu prostredia a myšlienok. Táto otázka je u mňa teraz veľmi aktuálna, pretože mám za sebou niekoľko pohovorov, ale ešte nemám definitívnu odpoveď. Každopádne si moje srdce už na začiatku klinických 'kolečiek' získali deti a nestratili ho ani po 3 rokoch, takže zo mňa, dúfam, do budúcna bude pediatrička alebo špecializovaná neonatologička.“
Představujeme studující oceněné za vynikající vědecký výkon. Přiblížíme, čemu se věnují ve svém výzkumu a jak se k tématu dostali, co je na něm fascinuje i zda-li se mu budou chtít věnovat i po absolutoriu. Ze zvědavosti jsme se zeptali i na kroky v další kariéře.
„Ve svém výzkumu se pod vedením prof. Dubového zaměřuji na dynamiku aktivace astrocytů a mikrogliových buněk po poranění míchy a na analýzu cytokinů a chemokinů v supraspinálních strukturách, které hrají klíčovou roli v rozvoji neuropatické bolesti. K tomuto tématu jsem se dostala už v prvním ročníku v rámci programu P-PooL, kde mě zaujalo natolik, že se mu věnuji dodnes. Fascinuje mě, jak složité jsou mechanizmy neuropatické bolesti a jak významně do nich zasahuje interakce mezi buňkami centrálního nervového systému. Právě tyto buňky mohou být cílem léčby, která by mohla pacientům s poraněním míchy výrazně zlepšit kvalitu života. Chtěla bych nastoupit na neurologické oddělení v nemocnici, kde bych se dále mohla věnovat tomuto výzkumu a pokračovat v doktorském studiu.“
„K výskumu som sa dobrovoľne prihlásil hneď na začiatku prvého ročníka v rámci programu P-PooL a odvtedy sa venujem skúmaniu dynamiky aktivácie astrocytov a mikrogliových buniek po poranení miechy. Zameriavam sa na analýzu cytokínov a chemokínov v supraspinálnych štruktúrach, ktoré zohrávajú kľúčovú úlohu v rozvoji neuropatickej bolesti. Táto problematika ma fascinuje najmä pre svoju komplexnosť a pre možnosť lepšie pochopiť mechanizmy, ktoré by mohli viesť k novým terapeutickým prístupom. Po ukončení štúdia na LF MU plánujem nastúpiť na neurologické oddelenie v nemocnici, kde by som sa rád zapojil do výskumu a pokračoval v doktorandskom štúdiu, pretože verím, že môže prispieť k zlepšeniu kvality života pacientov s poranením miechy.“
„V mojom výskume sa pod vedením pani profesorky Ireny Rektorovej venujem neinvazívnej mozgovej stimulácii a jej vplyvu na zlepšenie kognitívnych funkcií u ľudí s neurodegeneratívnymi ochoreniami. Vždy ma fascinovalo spojenie moderných digitálnych technológií s ľudským mozgom – systémom, ktorý sa vyvíjal milióny rokov a stále v sebe ukrýva množstvo neprebádaného. Zachovanie čo najvyššej miery jeho funkčnosti počas celého života patrí medzi kľúčové medicínske výzvy, a práve tejto oblasti sa plánujem intenzívne venovať aj po dokončení štúdia. Možnosť prispieť k riešeniu tejto výzvy je pre mňa silnou motiváciou do budúcnosti. Mojím cieľom je nastúpiť na neurologické pracovisko, kde budem môcť prepájať vedecký výskum s klinickou praxou a podieľať sa na implementácii najmodernejších poznatkov, ktoré môžu zlepšiť diagnostiku a liečbu neurologických ochorení.“
V medailoncích vám představujeme studenty, kteří získali Cenu děkana za mimořádný přínos LF MU. Tedy studenty, kteří svou aktivitou a nasazením významně přispěli k dobrému jménu Lékařské fakulty MU i společnosti jako celku. Jejich mimořádné úsilí se projevilo v oblasti veřejně prospěšných aktivit, humanitární pomoci, osvěty či vynikajících úspěchů v kultuře a sportu. Tito ocenění studenti jsou inspirací nejen pro své spolužáky, ale i pro celou akademickou obec.
David Neuman byl oceněn za mimořádný přínos Lékařské fakultě MU v oblasti dobrovolnictví za kampaň „Daruj (se)“ a mimoškolních osvětových aktivit. za edukaci o prevenci onkologických, kardiovaskulárních a jiných onemocnění s organizací Loono. Je to prezident studentského Spolku Mediků, zástupce studentů ve SKAS a současně tvář uchazečské kampaně #TvářeMUNI.
„Studium na Lékařské fakultě MU mi nabízí přidanou hodnotu v tom, že se mohu věnovat věcem nad rámec běžného studia. Díky těmto aktivitám získávám širší perspektivu a dostávám se k situacím, které bych během běžného studia možná vůbec nezažil. Učím se nové věci, jak fungují různé instituce, jak efektivně spolupracovat s lidmi a hledat praktická řešení. Baví mě to, protože mi to umožňuje rozšiřovat si obzory. Když se učím, nejlépe se mi pracuje v klidném prostředí, kde si látku vysvětluji sám sobě. Pomáhá mi to, když si ji představuji, jako bych ji někomu přednášel. Využívám také 'spaced repetition' a vizuální pomůcky, protože obrázky si pamatuji lépe než text. Když to jde, převádím informace do schémat nebo používám paměťové cesty, což mi hodně pomáhá. Co se týče budoucnosti, stále ještě nejsem zcela rozhodnutý, ale lákají mě spíše komplexnější obory, jako je onkologie. Tento dynamický obor propojuje mnoho oblastí medicíny, nabízí možnost podílet se na výzkumu i klinické praxi. Vzhledem k tomu, že mě výzkum baví, pravděpodobně se v budoucnu vydám na Ph.D., takže s Lékařskou fakultou MU zůstanu v kontaktu i po ukončení studia.“
Daniel Vodák byl oceněn za mimořádný přínos Lékařské fakultě MU v oblasti dobrovolnictví, mimořádnou pomoc s výukou v roli lektora a šíření dobrého jména LF MU díky mnoha zahraničním stážím.
„Aktivity, které dělám nad rámec běžného studia, mi přinášejí nejen odborný růst, ale také širší rozhled v různých prostředích, včetně mezinárodních. Setkávám se s různými kulturami a životními hodnotami, což mi pomáhá rozvíjet se nejen odborně, ale i lidsky. Tyto zkušenosti mě také učí pracovat v týmu a umožňují mi smysluplně předávat informace mladším kolegům, což považuji za velkou výhodu. Pro efektivní učení mi nejvíce pomáhá rozplánovat si studijní materiál do časových bloků. Tento přístup mi pomáhá efektivně se soustředit na konkrétní úkoly a zvládat je včas. Po absolutoriu bych se rád věnoval pacientům, výzkumu i výuce. Plánuji začít pracovat na I. neurologické klinice ve FNUSA a pokračovat ve studiu PhD na Lékařské fakultě MU. V budoucnu bych se rád ucházel o místo v postgraduálních klinických či postdokových výzkumných programech v USA, což by mi umožnilo rozvíjet své schopnosti na mezinárodní úrovni.“
Studentská skupina Karolína Holíková, Samuel Kecer a Barbora Neterdová byli oceněni za projekt Parťák, který se zaměřuje na integraci studentů 1. a 2. ročníků studia Všeobecného lékařství na LF MU pomocí studentů vyšších ročníků, projekt se významně podílí na zlepšení duševního zdraví studentů, jeho cílem je rozvíjet sociální a komunikační dovednosti studentů. Kultivuje prostředí, upevňuje meziročníkové vazby a pomáhá připravovat se na budoucnost nejen po odborné, ale zejména po lidské stránce.
Pojďme se společně podívat na váš projekt Parťák. Co vás vlastně vedlo k tomu, že jste se rozhodli vytvořit něco navíc mimo běžné studium?
„Naším hlavním cílem je vybudovat komunitu, která jde nad rámec pouhého memorování učebnicových poznatků. Uvědomujeme si, že medicína není jen o vědomostech, ale především o lidskosti, spolupráci a vzájemné podpoře. Chceme vytvořit prostředí, kde se studenti mohou rozvíjet nejen odborně, ale i lidsky.“
Můžete nám přiblížit, jak vlastně projekt Parťák vznikl?
Samuel: „Celé to začalo mým nápadem. Díky Barboře a Karolíně, které jsou aktivní v Akademickém senátu LF MU, jsme společně projekt rozvinuli. Vycházeli jsme z poznatku, že studenti, kteří na fakultě už někoho znají, mají obrovskou výhodu. Nejde jen o praktické rady, ale především o pocit jistoty a podpory i o tom zjistit, že lidé kolem nás nejsou žádní „superhrdinové“, ale stejně obyčejní studenti jako my.“
Jakou vidíte přidanou hodnotu takového projektu?
„Přidaná hodnota je mnohostranná. Učíme se organizaci, komunikaci a týmové spolupráci. Zároveň vytváříme prostředí, které může pozitivně ovlivnit budoucí profesní dráhy našich spolužáků. Chceme ukázat, že medicína není jen o individuálním výkonu, ale především o schopnosti spolupracovat, naslouchat a podporovat druhé.“
A co vaše budoucí kariérní plány? Už víte, jakým směrem se budete ubírat?
Samuel: „Mým cílem je být všestranným lékařem v duchu Hippokratova odkazu. Uvažuji mezi psychiatrií, neurologií a internou. Důležité pro mě bude najít pracoviště s podobnou atmosférou vzájemné podpory, jakou jsme se snažili vytvořit zde.“
Barbora: „Já zvažuji interní obor. Při výběru budu klást důraz na psychologický rozměr a kvalitní pracovní prostředí.“
Karolína: „Mě to táhne k chirurgickým oborům, konkrétně k ortopedii a rehabilitaci.“
Co byste vzkázali ostatním studentům, kteří váhají, zda se do podobných projektů zapojovat?
„Nebojte se jít cestou spolupráce a vzájemné podpory. Studium medicíny není jen o známkách, ale o budování komunity a profesní identity. Každý malý krok může znamenat velkou změnu – dodat odvahu, motivaci a pocit sounáležitosti.“
V následujících medailoncích vám představujeme studenty, kteří získali Čestná uznání děkana LF MU. Tito studující se zasloužili o šíření dobrého jména Lékařské fakulty Masarykovy university.
Libuše Čermáková byla oceněna za koordinaci dobrovolnického projektu Second Annual INSECO Rwanda.
„Dělám věci nad rámec studia, protože mě to naplňuje a dává mi to smysl. Mám ráda pocit, že můžu být užitečná a že moje snaha přináší prospěch ostatním. Baví mě být obklopena lidmi, spolupracovat a vytvářet něco, co má reálný dopad.“
Eliška Šišperová byla oceněna za aktivní osvětovou činnost a koordinaci Studentské asociace nutričních terapeutů SANT.
„Pro mě je hodně důležité mít motivaci a vědět, proč studuji. Když bojuji s prokrastinací, odinstaluji si sociální sítě. Ve zkouškovém období, kdy hodiny sedím nad knihami, si pravidelně dopřávám čas na odpočinek, sport, procházky nebo čtení, a nezapomínám na dostatečný spánek, alespoň 6,5 hodiny denně. Příjemné prostředí pro učení je také základ. Jsem ráda, že mohu využít znalosti, které jsem získala na fakultě, a předávat je dál. Baví mě komunikovat s lidmi o výživě a jejím vlivu na zdraví, vyvracet mýty a uvádět věci do souvislostí. Tyto zkušenosti mi přinášejí radost a díky nim rozvíjím dovednosti, které jsou jiné než ty, které získávám při studiu. Po bakalářském studiu plánuji pokračovat na magisterský obor, mým snem je mít vlastní soukromou ambulanci, ale nebráním se ani kombinaci práce v nemocnici a v ambulanci. Přesný plán zatím nemám, ale těším se na další krok v mé kariéře.“
Marie Tormová byla oceněna za mimořádný přínos a šíření dobrého jména Lékařské fakulty MU po celou dobu svého studia.
„To, že dělám něco nad rámec běžného studia, mi dává možnost rozvíjet se v oblastech, které mě zajímají, a získávat zkušenosti, ke kterým bych se jinak dostala až po škole – ať už jde o organizaci projektů, komunikaci s budoucími pacienty nebo praktické dovednosti v medicíně. Navíc se setkávám s inspirativními lidmi, což mi otevírá dveře k dalším příležitostem.“
Studentská skupina Daniel Diabelko, Jiří Holek, Barbora Horniaková, Matúš Surovčák byla oceněna za první místo v SIMUNIVERSITY 2024 v národním kole.
Máte nějakou osvědčenou radu, co vám pomáhá při učení?
Daniel: „Nemám jednu špecifickú osvedčenú radu, pre mňa je vždy najväčšou výzvou nájsť motiváciu k učeniu, tú čerpám v mimoškolských aktivitách a súťažiach. Zo súťaží si vždy odnášam obrovské množstvo skúseností – technické aj netechnické zručnosti, ktoré sa bežnou výukou nedajú získať. So súťažami som začal už pred časom, pričom mojím hlavným cieľom bolo neustále sa zlepšovať a zároveň si oddýchnuť od štúdia.“
Jaká je pro Vás přidaná hodnota toho, že děláte něco nad rámec běžného studia?
Jiří: „Studium je mnohdy náročné a vysilující a právě aktivity "nad rámec" jsou pro mě nejen tréningem, ale i velkým zdrojem motivace. Vždy jsem se nejlépe učil v situacích, kdy jsem si mohl nabité informace vyzkoušet v praxi a simulační soutěže mi pomohly ukotvit si spousty návyků a dovedností, které jsou pro zvládání kritických situací v medicíně nutné.“
Barbora: „Minulý rok sme sa zúčastnili súťaže SimUniversity a veľmi nás oslovila jej myšlienka a možnosť vyskúšať si simulácie v praxi. Keďže všetkých štyroch nás intenzívna medicína nesmierne zaujíma, tento rok sme sa rozhodli spojiť dva tímy a skúsiť to znova. Po víťazstve v lokálnom kole sme začali spoločne trénovať, lepšie sa spoznávať a o to viac nás potešilo, že sa nám nakoniec podarilo zvíťaziť aj v národnom kole a postúpiť na medzinárodnú súťaž.“
Jak jste se dali jako tým dohromady? A co vás vedlo k myšlence zúčastnit se soutěže SIMUNIVERSITY?
Daniel: „Do súťaže SIMUNIVERSITY sme sa prihlásili, pretože máme radi simulačnú výuku a chceli sme ďalej rozvíjať naše soft skills.“
Jiří: „Jako jednotliví členové týmu se známe již delší dobu. Někteří spolu soutěžíme i v jiných soutěžích, ale primárně jsme dobří přátelé se stejným nadšením pro věc.“
Barbora: „Robiť niečo nad rámec bežného štúdia pre nás znamená nielen prehlbovanie odborných znalostí, ale aj rozvoj zručností, ktoré sa v klasickej výučbe až tak netrénujú – napríklad tímová spolupráca, rozhodovanie pod tlakom či efektívna komunikácia. Zároveň nám to dáva možnosť získať praktické skúsenosti, ktoré nás lepšie pripravia na budúce profesijné výzvy. Okrem toho nás takéto aktivity motivujú k neustálemu zlepšovaniu a poskytujú príležitosť stretávať ľudí s rovnakou vášňou, od ktorých sa môžeme inšpirovať.“
Přečtěte si medailonky i oceněných zahraničních studentů (v angličtině)
Rozšíření a modernizace Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity má za sebou další fázi. Posílí postgraduální, specializační a celoživotní vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických profesí i vzdělávání mediků.
Studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v letošním roce úspěšně ukončilo bezmála 800 studentek a studentů. Diplom převzali absolventi všeobecného a zubního lékařství, odborníci v laboratorních metodách asistované reprodukce, absolventi bakalářských i navazujících magisterských zdravotnických programů a také studenti anglických studijních programů.
